SK Ketkovice

V sobotu jsme zavítali na turnaj v malé kopané do Petrovic u Nového Města na Moravě. Turnaje se zúčastnilo 8 mužstev a byl určen pro kategorii starších a mladších žáků. kteří směli hrát za žáky v uplynulém ročníku, tj. nejstarší hráči ročník narození 1992. Z našeho mužstva jsme měli z tohoto ročníku pouze Dušana Tůmu, ostatní byli mladší. U slavnostního zahájení na to byla všechna mužstva upozorněna. Proběhlo rozlosování, ve kterém byla dvě mužstva nasazena (loňský vítěz a domácí mužstvo) a ostatní byla losem přiřazena do skupin. 

Takže svůj první zápas jsme začínali s domácím mužstvem. Kluci byli dostatečně nažhaveni a především v první půli jsme předvedli nejlepší výkon v základní skupině. Druhý poločas jsme se dostávali do protiútoků ojediněle. Bohužel brankou pár minutek před závěrem utkání jsme úvodní duel prohráli 0:1. Nálada byla pořád skvělá a uklidňovali jsme se, že jsme hráli snad s nejlepším mužstvem turnaje a o dalším mužstvmu ze skupiny které postoupí se bude rozhodovat mezi týmy s kterými teprve budeme hrát (pro úplnost postupují mužstva na 1. a 2. místě). Ve druhém zápase to byla neslaná nemastná taktická bitva odehrávající se od vápna k vápnu a skončila bezbrankově. Před posledními zápasy skupiny byla situace otevřená pro všechna mužstva a s jedním bodem bylo jasné, že musíme hrát na vítězství. Jenže nervozita nás svazovala a ne a ne se dostat do klidu. Ke všemu jsme inkasovali branku a vypadalo to zle nedobře. Hlavní rozhodčí náhle odpískal taktickou chybu domácího mužstva, kdy byl nasazen hráč, který dostal v minulém zápase červenou kartu a měl jednozápasový stop. Jenže dvouminutová přesilovka,  která se nám nečekaně naskytla dopadla přesně obráceně. Soupeři se v závěru podařilo z brejku skórovat . Kluci se z této branky již neotřepali a dohrávali jsme v hlubokém útlumu. Zbýval na nás pouze zápas o 7-8 místo.

Jenže do turnaje vstoupily nečekané zákulisní boje. Hráč z mužstva. které skončilo na třetím místě a nemělo tedy postupovat prohlásil, že za postupující nastoupil starší hráč než bylo povoleno a tento hráč byl pozván ke konfrontaci.Vyšlo najevo, že je to pravda. Ale to nebylo všechno - při konfrontačce se dotčený hráč bránil, že i v mužstvu co si stěžovalo hráli hráči ročníku 1991. Není nad to, když se některá mužstva vzájemně znají. Potvrdilo se staré pořekadlo " Když se dva perou - třetí se směje". Oběma neférovým týmům byly zápasy kontumovány a postupovali jsme tedy my.

Další systém turnaje byl vyřazovací a narazili jsme na vítěze druhé skupiny a obhájce loňského vítězství. Naše mužstvo prošlo obdivuhodnou proměnou. Předváděli jsme úplně jiný fotbal. Z kluků nečekaným postupem spadla nervozita a začali si věřit. Ke všemu jsme vstřelili Tomášem Jackem branku a soupeř začal hrát vabank - bohužel i dost tvrdě a při vzájemném souboji o míč s Martinem Kunešem to soupeř psychicky nezvládl a po tvrdém napadení putoval pod sprchy. Ovšem ani tato dvouminutová přesilovka nám užitek nepřinesla. Naopak v ní soupeř orazítkoval tyč. Ve druhé půli jsme zodpovědným výkonem jistili výsledek a soupeře nepouštěli do bezprostřední blízkosti. Když jsme dvě minuty nepustili soupeře z vlastní půlky, byla z toho na sousední lavičce značná nervozita. No a přišla pojistka - míč si postavil po faulu na našeho hráče těsně za půlící čárou Pavel Liška a propálil hradbu těl před "slepým" gólmanem. Chudák "Džek" Jacko málem přišel o hlasivky a postup do finále byl doma. Před tímto zápasem by na naše kluky vsadil asi málokdo a obhájci loňského vítězství ještě dlouho po zápase kouleli očima co se to stalo.

Ve finále na nás čekal tým s kterým jsme turnaj začali - domácí. I do tohoto zápasu jsme vstoupili s velkou chutí a brankou Tomáše Ošťádala se ujali vedení. I  v tomto zápase se hrál pěkný technický fotbal - úměrný věku hráčů. Domácím se ale podařilo vyrovnat a 1. poločas skončil smírem. I celý druhý poločas byla hra vyrovnaná, kdy pro změnu do vedení šli domácí. Nám se naskytla příležitost při přímém kopu, kdy si míč postavil Tomáš Ošťádal a většina hráčů se nahrnula před bránu domácích. Všichni jsme očekávali střelu na bránu, ale Tomáš rozehrál ke druhé lajně a Martin Kuneš skvěle trefil přesně k volné tyči. Rozhodně jedna z nejhezčích akcí turnaje. Normální hrací doba tedy nerozhodla a ke slovu přišly pokutové kopy : Jacko O. -  s přehledem 1:0 , domácí 1:1 - Pavel Došek vystihl směr ale stačil míč pouze srazit k tyči,  Jacko T. - nedá se říct, že by brankář chytil, Tomáš zkrátka smolně trefil gólmana, domácí 1:2, Ošťádal T. - technicky po zemi k tyči 2:2, domácí 2:3, Kuneš - tyč, domácí 2:4 - rozhodnuto

I přes poněkud nesmělý a zakřiknutý start do turnaje to je velký úspěch a celkovým umístěním a herním projevem ve vyřazovacích bojích jsme byli  příjemným překvapením. Jako snad jediní můžeme  přijet příští rok v téměř stejné sestavě. Třešničkou na dortu bylo vyhlášení Pavla Doška jako nejlepšího brankáře turnaje.

 Ve středu na tréninku by se mi mohly dostat k rukám fotky z turnaje tak je tady můžete ve čtvrtek najít - doufám.....